přihlášení
přihlášeníVítejte v redakčním systému SALENA edit. Zadáním správného jména a hesla Vám bude umožněno upravovat údaje ve vybraných modulech.
Mediální partneři
| :: aktuality10 nejhorších potravin z nabídky českých supermarketů
27. 1. 2010 11:29 hod./Lidové noviny: Jaké jsou doopravdy produkty ze dna nabídky tuzemských supermarketů? Jak velkou chybu můžete udělat, když při nákupu sáhnete vedle? Jaká je daň za nízkou cenu? Média i veřejnost dnes věnují tolik pozornosti složení, původu a ceně potravin, že se téměř vytratil rozhodující aspekt jídla – chuť. Rozhodli jsme se proto prozkoumat, jak jsou na tom levné výrobky nejen s ohledem na zdraví konzumentů, ale i na jejich chuťové buňky. V supermarketech jsme si nejprve vytipovali potraviny, jejichž výrobci obvykle chemikáliemi nešetří. S pomocí odborníka na výživu a potravinářského technologa Víta Syrového jsme pak vybrali desítku těch, které svým složením hřeší nejvíce, a gastronomická novinářka Hana Michopulu je poté ohodnotila po chuťové stránce. Každá potravina od nás také získala bodové vysvědčení za množství škodlivých chemikálií ve složení. Všechna "éčka" jsme ohodnotili jedním až pěti body podle škodlivosti a výsledek sečetli. Nejlepší by tedy byla čerstvá plnohodnotná surovina s 0 body, nejhorší naopak takový průmyslový výrobek, jenž obsahuje nejvíce nevhodných aditiv, a získá tak nejvíce bodů. K určení škodlivosti jednotlivých látek posloužil přehled vypracovaný v knize Tajemství výrobců potravin. Salát z chemické laboratoře Použité suroviny přitom mají být podle zákona uváděny v sestupném pořadí, na prvním místě by tedy měla být nejvíce zastoupená složka, na posledním naopak ta nejméně. Množství aditiv je až zarážející a tomu odpovídá i bodový zisk. "Je to adept na výrobek s nejvyšší mírou chemického znečištění způsobeného nemírným užíváním aditiv," prohlašuje Vít Syrový. Výrobce přitom dokazuje, že vybrané přísady nezvolil náhodou a chuť zdaleka neodpovídá hrozivému složení. "Ta konzistence je u salátu dost zvláštní a podezřelá, protože se drobí. Chuť a vůně hermelínu mi ovšem připadá v pořádku. Je to ale dost kyselé na to, abychom mohli cítit jakékoliv další chutě," popisuje svůj dojem Hanka Michopulu.
"Točená" limonáda v plastové lahvi "Tato v uvozovkách točená limonáda má ve složení čtyři umělá sladidla: kromě aspartamu a acesulfamu i sacharin a cyklamát; o posledním z nich byly již před lety zveřejněny odborné studie dokazující poškozování zdraví. Konkrétně byly cyklamáty spojovány s rakovinou močového měchýře," upozorňuje. I zde ovšem platí, že kdo hledá chuť tradiční červené limonády, vyloženou chybu neudělá. "Chutná podobně jako klasická červená limonáda mého dětství. V tomto případě jsem sentimentální, ale možná právě proto mi vadí nesmyslně velké množství cukru, které vládne celé chuti a slepuje pusu," shrnuje Michopulu.
Jedovaté špekáčky "Kromě téměř polovičního obsahu tuku, zřejmě ze zbytkového vepřového masa, sádla a kůže, obsahuje dost rizikových přídatných látek. Mimo to skrývá toxické dusitany mezi stabilizátory, což je matoucí. Dusitany jsou ve sbírce zákonů řazeny mezi konzervanty. Až tragikomická je užitá trojkombinace fosfátů: difosforečnany, trifosforečnany a polyfosforečnany," říká Vít Syrový. V tomto případě už je navíc umělá podstata výrobku na chuti znát. "Cítím chuť uzení, soli a tuku. Jinak nic. Ty špekáčky nejsou odporné, spíš chuťově úplně prázdné. I v tom je ostatně důvod, proč lidé tyto výrobky vůbec kupují," míní gastronomická novinářka. Není ale třeba studovat složení aby bylo jasné, že základní suroviny zde prakticky chybí. "Je to strašlivě sladké, není cítit nic než cukr. Nedrží vůbec pohromadě, plátek se rozpadá pod rukama. Čokoláda je ošizená, je to jen hnědé. Taková hnědáda," komentuje buchtu Hanka Michopulu a přidává i vlastní zážitek. "Moje děti byly kdysi alergické na žloutky. Ukázalo se ale, že to není až takový problém, protože v českých cukrovinkách se s vejci zas tak často nepočítá. Jak to drží pohromadě, bůh ví. Zato když jsme přijeli do Francie, každý druhý obal od sušenek měl na sobě napsáno: mouka, máslo, vejce, mléko. V Česku by to byla rarita. Průmyslově se tu peče ze surovin, jaké by slušný člověk ani nevyndal na kuchyňskou linku." Také je zajímavé, že do takového výrobku přidali tři různé druhy cukrů," zkoumá složení zjevně barvených křupek Syrový. Ten, kdo má tento druh potravin rád, však při odhlédnutí od složení zřejmě bude spokojen. "Vypadají hůř než chutnají. Na pohled jsou takové jedovaté, ale ochutnala jsem už mnohem horší a umělejší varianty tohoto občerstvení," hodnotí Hana Michopulu.
Gothajský salám bez gothaje a salámu Ani plejáda chemikálií a guma však chuť nezachrání. "Tohle je vážně špatné. Necítím absolutně žádnou jedlou vůni ani chuť, kromě pachu fólie. Když vezmu jedno kolečko mezi prsty, celé se rozdrobí a rozláme. Tohle není gothaj, převaha cizorodých surovin je taková, že už se tomu ani nepodobá. A není to ani žádný jiný salám," kroutí hlavou Michopulu.
Trochu příliš "tavený" sýr Přitom právě tento výrobek jako jeden z mála obsahuje správné suroviny, což je na chuti znát. "Chuť je v pořádku. Jsou tam základní suroviny a ne náhražky. Řekla bych dobrý český taveňák. Příchutě už jsou slabší – pažitka je sušená až příliš a šunková varianta vysloveně slabá, hodně sladká a drobivá," říká Michopulu.
Přebarvená hořčice U většiny lidí by nicméně nejspíš chuťově obstála. "Je hodně kyselá, což signalizuje potřebu zakrýt chuťové nedostatky. Zajímalo by mě, co je to orientální koření a kdo přišel na ten divný nápad přidávat ho do klasické české hořčice. Vzato kolem a kolem, nevybočuje z průměru," shrnuje Michopulu.
Tajemné pivo pro diabetiky
Vedle malého obsahu borůvek je jogurt prakticky bez příchuti. "Cítím nepříjemnou chuť umělého sladidla, ale kdybyste mi dali hádat poslepu, borůvkovou příchuť bych tedy netipovala ani náhodou. Ne, není cítit po borůvkách, opravdu ne," říká Michopulu a v chuti nachází spíš stopy řepy. Jak se ukázalo, největším "podvodem" na zákazníkovi bývá právě chuť, kterou si na rozdíl od složení na obalu nepřečtete. A to buď její naprostá absence, nebo její přítomnost, která však nemá se skutečnými přísadami nic společného a jen zastírá nulovou kvalitu. "Největší problém předložených potravin není špatná chuť, ale její celkový nedostatek. Podíl pověstných výplňových surovin je už takový, že ohrožují či vytlačují původní chuť výrobků. |
|
bodů) 
kvality. Pokud by neobsahovala dvě umělá barviva, bylo by zřejmě její zbarvení dost fádní," říká pan Syrový a odhaduje, že s hořčičným semínkem se nejspíš šetřilo. "Kromě zbytečného zatěžování organismu chemickými látkami nebude hořčice působit tak, jak má. Hlavní přínos má hořčičné semínko působící na prokrvení zažívacího traktu, což podporuje trávení," dodává.
(Ambrosius Free, výrobce: Pivovar Holba. 8 bodů) 
